Čtyřiadvacet písmen, od α po ω

Řecká abeceda

Stránka uvádí čtyřiadvacet písmen řecké abecedy s názvem, čtením, přepisem a použitím každého z nich, od matematiky po fyziku, a nabízí trenažér, který je učí poznávat. Slovo filosofie se řeckými písmeny napíše jako φιλοσοφια.

Odkud pochází

Řecká abeceda je nejstarší dosud používaná abeceda se samohláskami. Řekové ji sestavili kolem osmého století před naším letopočtem z fénického písma, soustavy souhlásek. Fénická písmena pro hlásky, které řečtina neměla, použili k zápisu samohlásek. Tak vznikla úplná abeceda: z ní vzešla etruská, latinská, koptská, gótská a jinou cestou i cyrilice.

Tvary v tabulce jsou malá písmena a vznikla ve středověku z rychlého písma byzantských opisovačů; velká písmena jsou staré tvary kamenných nápisů. Proto mají některá písmena dvě tak odlišné podoby a sigma dokonce tři. Velké řecké písmeno proto často vypadá jako latinské. Malá písmena se od latinky liší.

Mimo Řecko se řečtina používá skoro jen ve vědě. Matematika používá řecká písmena jako symboly, protože latinka už byla obsazená proměnnými: pí pro poměr kruhu, sigma pro součet a směrodatnou odchylku, delta pro změnu, lambda pro vlnovou délku. Kdo studuje jakoukoli exaktní vědu, naučí se řecká písmena po jednom, aniž by se řečtinu učil.

Jak se čte

Stránka uvádí čtení novořečtiny a doplňuje poznámku o starověkém čtení tam, kde se obě rozcházejí. Nejčastější rozdíly: beta zní jako V, éta a ypsilon znějí jako I a chí je hrdelní hláska blízká českému CH. Sloupec Přepis uvádí, jak písmeno napsat latinkou; tato zvyklost se užívá ve slovnících a ve jménech hvězd. Trenažér přijímá tento přepis jako odpověď, včetně nejběžnějších variant.

Transliterace pracuje po písmenech: každá hláska dostane nejbližší řecké písmeno. Význam slova zůstane český. Napsané jméno Řek přečte. Sám by ho ale napsal jinak. Pro hlásky, které čeština má a řečtina nemá, například J, písmeno chybí. Každý oddíl níže uvádí, který přepis je přesný a který přibližný.

Tabulka

Tabulka uvádí čtyřiadvacet písmen s přepisem a českým názvem. Automatický test kontroluje, zda se každý řádek tabulky objevuje jako oddíl níže, a naopak.

24 položek, vygenerovaných kódem
PřepisPísmenoNázev
aαalfa
bβbeta
gγgama
dδdelta
eεepsilon
zζzéta
ēηéta
thθthéta
iιióta
kκkappa
lλlambda
mμmí
nνný
xξksí
oοomikron
pπpí
rρró
sσsigma
tτtau
uυypsilon
phφfí
chχchí
psψpsí
ōωomega

Čtyřiadvacet písmen

αaalfa

Kresba
alfa, znak a (recky)
Zápis
a
Unicode
U+03B1

První písmeno abecedy a původ našeho A. V matematice alfa označuje úhly a koeficient, který se testuje jako první; ve fyzice částici alfa z radioaktivity; v astronomii nejjasnější hvězdu každého souhvězdí, jako je Alfa Centauri. Čte se jako české A.

Další: β b

βbbeta

Kresba
beta, znak b (recky)
Zápis
b, v
Unicode
U+03B2

Druhé písmeno a zdroj latinského B. V novořečtině zní jako V, a proto jsou Vasilis a Basil totéž jméno. Označuje beta verze programů, druhou nejjasnější hvězdu souhvězdí a ve statistice sklon regresní přímky a chybu druhého druhu. V názvech hvězd druhé velikosti stojí hned za alfou.

Předchozí: α aDalší: γ g

γggama

Kresba
gama, znak g (recky)
Zápis
g
Unicode
U+03B3

Gama, zdroj latinského C i G. Záření gama patří mezi nejenergetičtější záření a funkce gama rozšiřuje faktoriál na čísla, která nejsou celá. Ve fotografii a u obrazovek gama popisuje, jak se stlačuje jas. Zní jako tvrdé G, v novořečtině před některými samohláskami změkčené.

Předchozí: β bDalší: δ d

δddelta

Kresba
delta, znak d (recky)
Zápis
d
Unicode
U+03B4

Delta, z níž pochází D. Velké je trojúhelník, a tak matematika zapisuje změnu: delta t, delta T. Říční delta má jméno podle trojúhelníkového ústí Nilu. Malé je parciální derivace a nekonečně malá veličina v definici limity. Delta se také říká rozdílu dvou hodnot v tabulce.

Předchozí: γ gDalší: ε e

εeepsilon

Kresba
epsilon, znak e (recky)
Zápis
e
Unicode
U+03B5

Epsilon, krátké E staré řečtiny, na rozdíl od éty, která byla dlouhá. V analýze je to libovolně malé kladné číslo v každé definici limity; v informatice prázdný řetězec. Název znamená prosté E a vznikl, aby se písmeno odlišilo od dvojhlásky, která zněla stejně.

Předchozí: δ dDalší: ζ z

ζzzéta

Kresba
zéta, znak z (recky)
Zápis
z
Unicode
U+03B6

Zéta, šesté písmeno, z něhož latinské Z bere tvar i jméno. Riemannova funkce zeta, zapsaná právě tímto písmenem, je předmětem nejslavnějšího otevřeného problému matematiky. Ve staré řečtině zněla zéta jako ZD nebo DZ; dnes zní jako Z ve slově zebra. Ve fyzice zéta občas značí útlum.

Předchozí: ε eDalší: η ē

ηēéta

Kresba
éta, znak ē (recky)
Zápis
ē, ee
Unicode
U+03B7

Éta je dlouhé E staré řečtiny a dnes se čte jako I. Mnoho řeckých slov proto zní s I tam, kde se píše E. Ve fyzice je éta účinnost; v chemii viskozita. Od epsilonu se lišila pouze délkou, kterou dnešní výslovnost nezachovává.

Předchozí: ζ zDalší: θ th

θththéta

Kresba
théta, znak th (recky)
Zápis
th
Unicode
U+03B8

Théta, TH jako v anglickém think, hláska, kterou čeština nemá. V geometrii se thétou běžně značí úhel, například ten, který se otáčí v polárních souřadnicích; ve statistice neznámý parametr, který se odhaduje. Kresba, kruh s příčkou, je po dva a půl tisíce let stejná.

Předchozí: η ēDalší: ι i

ιiióta

Kresba
ióta, znak i (recky)
Zápis
i
Unicode
U+03B9

Ióta, nejmenší písmeno abecedy, jediný tah. Odtud rčení ani o jotu, už v Matoušově evangeliu, ve významu ani v nejmenším; ustálilo se v něm počeštěné jota. Zní jako české I a je původem latinského I i J, která se rozdělila až o staletí později. Přepisuje se jako i.

Předchozí: θ thDalší: κ k

κkkappa

Kresba
kappa, znak k (recky)
Zápis
k, c
Unicode
U+03BA

Kappa, zdroj K. Řečtina ji používá pro hlásku, kterou latina začala psát jako C, a proto se ve slovech Cicero a Kyrie tatáž hláska píše různými písmeny. Ve fyzice je kappa křivost; ve statistice míra shody hodnotitelů. Zní jako K ve slově kámen.

Předchozí: ι iDalší: λ l

λllambda

Kresba
lambda, znak l (recky)
Zápis
l
Unicode
U+03BB

Lambda, z níž pochází L, ve velkém tvaru jako střecha a v malém jako rozvětvená cesta. Ve fyzice je to vlnová délka; v lineární algebře vlastní číslo; v programování anonymní funkce, pojmenovaná podle lambda kalkulu Alonza Churche. Zní jako L ve slově lampa.

Předchozí: κ kDalší: μ m

μmmí

Kresba
mí, znak m (recky)
Zápis
m
Unicode
U+03BC

Mí, původ M, se zvukem českého M. Malé mí je mikro metrické soustavy, tedy jedna miliontina, a ve statistice označuje střední hodnotu základního souboru. Ve fyzice mí značí součinitel tření. V inženýrských vzorcích se mí objevuje běžně. Přepisuje se jako m.

Předchozí: λ lDalší: ν n

νnný

Kresba
ný, znak n (recky)
Zápis
n
Unicode
U+03BD

Ný je řecké N. Malé ný se často čte špatně, protože vypadá jako latinské V. Ve fyzice ný značí kmitočet vlny, a proto se energie fotonu čte h ný. Ve statistice ný značí stupně volnosti. Zní jako N ve slově nic.

Předchozí: μ mDalší: ξ x

ξxksí

Kresba
ksí, znak x (recky)
Zápis
x, ks
Unicode
U+03BE

Ksí, X, které zní jako X ve slově taxi, dvě hlásky najednou. Malé ksí, tři křivky nad sebou, patří k nejsložitějším tvarům celé abecedy a rukou se píše obtížně. Ve statistice ksí označuje náhodnou veličinu tehdy, když je X už obsazené.

Předchozí: ν nDalší: ο o

οoomikron

Kresba
omikron, znak o (recky)
Zápis
o
Unicode
U+03BF

Omikron, krátké O, jehož jméno znamená malé O. Zní jako české O a je původem našeho O. Mimo učebnice se stal známým, když pojmenoval variantu koronaviru; Světová zdravotnická organizace varianty pojmenovává řeckými písmeny. Od omegy se omikron liší délkou, kterou novořečtina nerozlišuje.

Předchozí: ξ xDalší: π p

πppí

Kresba
pí, znak p (recky)
Zápis
p
Unicode
U+03C0

Pí, původ P a nejslavnější řecké písmeno kvůli číslu, které pojmenovává: poměr obvodu kruhu k průměru, tři celé čtrnáct a nekonečně mnoho dalších míst. Velké pí označuje součin, jako sigma označuje součet. Malé pí je zároveň prvočíselná funkce v teorii čísel a zkratka pro poměr v mnoha tabulkách.

Předchozí: ο oDalší: ρ r

ρrró

Kresba
ró, znak r (recky)
Zápis
r, rh
Unicode
U+03C1

Ró, z něhož pochází R, s tvarem latinského P a zvukem R. Ve fyzice je to hustota a měrný odpor; ve statistice korelační koeficient. Ve staré řečtině to bylo drnčivé a přídechové R, které latina přepisovala jako RH ve jménech jako Rhodos.

Předchozí: π pDalší: σ s

σssigma

Kresba
sigma, znak s (recky)
Zápis
s
Unicode
U+03C3

Sigma, původ S. Velké sigma je znak sumy v matematice; malé směrodatná odchylka ve statistice, odtud výraz šest sigma. Na konci slova má sigma vlastní tvar. Základní tabulka ho neodděluje. Text stránky ho vysvětluje. Malé sigma také značí povrchové napětí a vodivost ve fyzice.

Předchozí: ρ rDalší: τ t

τttau

Kresba
tau, znak t (recky)
Zápis
t
Unicode
U+03C4

Tau, řecké T, se zvukem T ve slově tam. Ve fyzice je to točivý moment a časová konstanta obvodu; někteří matematici používají pro celou otáčku raději tau, dvojnásobek pí. Kříž ve tvaru T u františkánů nese jeho jméno. Přepisuje se jako t.

Předchozí: σ sDalší: υ u

υuypsilon

Kresba
ypsilon, znak u (recky)
Zápis
u, y
Unicode
U+03C5

Ypsilon, řecké U, které latina přepisovala jako Y a které dnes zní jako I. Je původem latinského Y i V. Název znamená prosté U, jako epsilon znamená prosté E. V částicové fyzice mezon ypsilon; ve statistice závisle proměnná. Ve slovech přejatých přes latinu se objevuje jako y.

Předchozí: τ tDalší: φ ph

φphfí

Kresba
fí, znak ph (recky)
Zápis
ph, f
Unicode
U+03C6

Fí, řecké F se zvukem F ve slově fík. Latina tuto hlásku psala jako PH a čeština ji zdědila ve slovech filozofie a fotografie. Fí pojmenovává zlatý řez, jedna celá šest a nekonečně mnoho dalších míst, a ve fyzice magnetický tok a fázi vlny. Kresba je kruh proťatý svislým tahem.

Předchozí: υ uDalší: χ ch

χchchí

Kresba
chí, znak ch (recky)
Zápis
ch, kh
Unicode
U+03C7

Chí, hrdelní hláska blízká českému CH, kterou latina přepisovala jako CH ve jménech jako Kristus. Malé chí vypadá jako latinské X, a proto bylo X po staletí zkratkou pro Krista. Ve statistice test chí kvadrát. Přepisuje se jako ch nebo kh, trenažér přijímá obojí.

Předchozí: φ phDalší: ψ ps

ψpspsí

Kresba
psí, znak ps (recky)
Zápis
ps
Unicode
U+03C8

Psí, dvě hlásky v jednom písmeni, P následované S, jako ve slově psychologie. Slovo psychologie pochází z řeckého psýché, duše. Kresba připomíná trojzubec. Ve fyzice psí označuje vlnovou funkci kvantové mechaniky a v psychologii slouží jako její symbol. Čte se psí, s vysloveným P.

Předchozí: χ chDalší: ω ō

ωōomega

Kresba
omega, znak ō (recky)
Zápis
ō, oo
Unicode
U+03C9

Omega, dlouhé O, jehož jméno znamená velké O, a poslední písmeno abecedy, z čehož se stalo synonymum konce: alfa a omega. Ve fyzice velké značí ohm, jednotku elektrického odporu, a malé úhlovou rychlost. V novořečtině zní omega přesně jako omikron. Přepisuje se jako ō, aby se odlišila od omikronu.

Předchozí: ψ ps

Procvičování

Trenažér nabízí kartičky k poznávání každého písmene a série čtení tří až pěti písmen. Začíná s pěti písmeny a další přibude, když všechna aktivní písmena zodpovíte správně devětkrát z deseti. Pokrok zůstává ve vašem prohlížeči.

5 z 24 znaků ve hře. 0 z 5 naučeno; další znak přibude, až budou všechny.

  • α a zatím ne
  • β b zatím ne
  • γ g zatím ne
  • δ d zatím ne
  • ε e zatím ne

Co tato tabulka neříká

Tato tabulka je novodobá konvence. Písaři, kteří tímto písmem psali, používali znaky jinak.

  • Sloupec zápisu je transliterace, písmeno po písmenu. Jméno napsané podle ní je čitelné, rodilý mluvčí by je ale zapsal jinak.
  • Sigma má na konci slova vlastní tvar, který základní tabulka neodděluje; v oddílu písmene najdete, kdy se používá.

Časté otázky

Kolik písmen má řecká abeceda?

Řecká abeceda má čtyřiadvacet písmen, od alfy po omegu, sedm samohlásek a sedmnáct souhlásek.

Jak napíšu jméno řecky?

Postupujte podle tabulky: každá hláska se vymění za nejbližší řecké písmeno. Sofia je σοφια a při zpětném čtení dá sophia. Jde o transliteraci, tedy o přiblížení písmeno po písmenu, a každý oddíl níže to uvádí.

Proč má sigma dva tvary?

Protože řečtina píše sigmu uprostřed slova jinak než na konci. V základní tabulce je tvar ze středu slova, který se učí jako první; koncový tvar a jeho použití vysvětluje oddíl tohoto písmene.

Pochází naše abeceda z řecké?

Ano, oklikou. Řekové upravili fénickou abecedu, Etruskové upravili řeckou a Římané etruskou. Proto má tolik latinských písmen tvar řeckého písmene a proto řecké B zní jako V a řecké H je samohláska.